Slovník
| ALKOHOL | ve vinařské terminologii je zde myšlen etanol neboli etylalcoho |
| ALKOHOLICKÉ VÍNO | silné víno s vysokým obsahem alkoholu |
| ALKOHOLIZOVANÁ VÍNA | mimo alkohol, který vznikl kvašením cukru, byl do nich přidán vinný destilát nebo čistý líh |
| APERITIV | je označení pro nápoj podávaný před jídlem, pro povzbuzení chutě k jídlu |
| AROMA | chuťové a vonné látky ve víně obsažené |
| AROMATIZOVANÉ VÍNO | takto jsou označena dochucená vína, především dolihovaná s přídavkem výtažku z bylin nebo jiné aromatické látky např. pryskyřice (restina, vermuty) |
| BARRIQUE | takto se označují vína, která zrají po určitou dobu v novém dubovém sudě, tento název pochází z původně francouzského označení pro kaštanový sud o obsahu 225 litrů, jelikož kaštanů však bylo málo, začali se vyráběd sudy dubové |
| BARVÍŘKA | je to speciálně vyšlechtěna odrůda vína, pro vyšší obsah barviva, aby se pak mohla přidávat do červených vín, pro zvýraznění barvy |
| BIOLOGICKÉ VÍNO | víno, při jehož výrobě nebyly použity chemikálie a hrozny nebyly chemiky hnojeny ani ošetřovány |
| BOTRITICKÉ VÍNO | nejznámějším botrytickým vínem je Tokajské, je to víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cineral |
| BUKET | kombinace vůní lahvově zralého vína, které se ve víně uvolňují zralostí, teplem a působením dalších vlivů |
| BURČÁK | určité stádium rozkvašeného moštu, kdy jsou v rovnováze alkohol, cukry a kyseliny |
| CUVÉE | název pro takto označená vína pochází z francouzštiny, a jsou jim označovány směsi šumivých vín a vín, které mohou být vyrobeny z různých odrůd a ročníků |
| DEKANTACE | opatrné oddělení usazenin v lahvi od čistého vína, provádí se zejména u starých vín |
| DEMI SEC | označení pro polosuchá vína |
| DOUX | označení pro sladká vína |
| DRSNÉ VÍNO | málo harmonické , nevyzrálé víno, jenž obsahuje přemíru tříslovin a kyselin, zůstává po něm drsný pocit na jazyku i patře, avšak drsná bývají i ta nejlepší mladá vína |
| DRY | označení pro suchá vína |
| ENOLOGIE | nauka, neboli věda o vínu |
| ETANOL | etylalcohol, který se víně vytvoří procesem kvašení moštu |
| EXTRAKT | rozpustné částice, které ovlivňují vyrovnanost, bohatost a plnost vína |
| FERMENTACE | kvašení |
| FILTRACE | oddělení pevných částic od kapaliny |
| FORTIFIKACE | dolihování vína, vinným destilátem nebo čistým lihem |
| HOŘKOST | jde o vadu vína, která může být způsobená dlouhou macerací peciček hroznů |
| KABINET | víno s přívlastkem, určuje se podílem cukru v čerstvě vylisovaném moštu |
| KOŠER | košer vína u nás vyrábějí ortodoxní židé tak, aby splňovala požadavky židovského náboženství. Znamená to mimo jiné i to, že od zpracování hroznů až po zátkování láhví se celého výrobního procesu mohou zúčastnit pouze židé světící šabat (sobotu). Celá výroba košer vína je úplně odělena od výroby ostatních vín. Do košer vín se mohou přidávat pouze košer přípravky. Košer víno se před lahvováním pasterizuje na 85-87°NM a je označeno jako jajin mevušal. Košer vína jsou v Chrámcích vyráběna od roku 1994. |
| KRÁTKÉ VÍNO | je to víno, které nemá žádné závady, může být výborné v chuti i vůni, ale tyto vjemy po napití velmi rychle zmizí |
| KULATÉ VÍNO | má vyvážený poměr všech složek a vzbuzuje tak příjemný, vyvážený dojem |
| KVAŠENÍ | je biochemický proces, při kterém se působením enzymů produkovaných kvasinkami přetvářejí rovným dílem cukry na alkohol a oxid uhličitý |
| KVASINKY | jednobuněčné mikroorganismy, které při výrobě vína přeměňují cukr na alkohol |
| KVASNICE | uhynulé kvasinky, které klesají po dokvašení na dno nádoby |
| KVASNÝ KLOBOUK | vzniká se slupek na povrchu nádoby, ve které dochází k fermentaci, musí se vmíchat zpět do moštu, aby se tak z nich mohly uvolňovat žádoucí látky |
| KYSELINA JABLEČNÁ | patří mezi tvrdé kyseliny, ve větší míře se objevuje víně vyrobeném z nedozrálých hroznů, odbourává se uměle nebo při jablečno - mléčném kvašení |
| KYSELINA VINNÁ | její množství stoupá se zvyšující se cukernatostí hroznů, její nedostatek způsoben nešetrným, umělým odbouráním hrubých kyselin, pak činí víno fádním |
| LAHVOVÁ ZRALOST | charakterizuje víno, které zrálo stočené v lahvích, doba potřebná k lahvové zralosti je i individuální pro různé ročníky, tak i pro jednotlivé odrůdy, některá, zejména červená vína, mohou zrát i několik desítek let |
| LEDOVÉ VÍNO | začalo se vyrábět v Německu a Rakousku (Eiswein), kde nechávali nesklizené hrozny projít mrazem a se zmrzlých bobulí se pak lisuje mošt, takto vyrobené víno je výjimečné nejen svou chutí, vůni, obsahem cukru a kyselin, ale i cenou |
| MACERACE | neboli vyluhování, probíhá na počátku kvašení, kdy jsou v moštu ještě ponechány slupky, při výrobě červeného vína se macerací uvolňuje se slupek barvivo |
| MDLÉ VÍNO | velice slabé víno nevýrazné chuti a s nedostatkem kyselin, nemá žádné doznění po polknutí |
| MIKROKLIMA | je odlišné od převažujícího klimatu v okolí, vzniká v chráněných polohách a je charakteristické pro některé výjimečné vinice, např. Kraví hora |
| MLADÉ VÍNO | svěží víno, konzumované ihned po stočení do lahví |
| MOŠT | šťáva získaná oddělením pevných částic od tekutých |
| NEŠKOLENÉ VÍNO | víno, které neprošlo procedurami následující po vykvašení, stočení a filtraci |
| ODKALENÍ | proces, při kterém dochází k odstranění sedimentu (usazenin) z vína |
| OXID SYŘIČITÝ A VÍNO | víno je potřeba udržet v redukčním stavu, tj. ve stavu omezení kyslíku na víno. Tento stav vytváříme správným a dokonalým sířením. Kysličník siřičitý jako konzervační a redukční činitel se velmi snadno slučuje s kyslíkem. Sířením tedy odnímáme kyslík z prostředí vína a tím omezujeme jeho aktivitu na víno i mikroorganismy ve víně. Tento poznatek je potřeba před plněním vína do lahví uplatnit, víno správně zasířit. Obsah síry ve víně je omezen zdravotními předpisy v rámci čSN. Víno, které hodláme naplnit do lahví, by mělo mít nejvíce 40mg/l volného SO2. Vyšší dávky síry ve víně jsou nežádoucí, poněvadž nepříznivě ovlivňují chuťové vlastnosti vína, tím přímo jeho kvalitu. Vysokými dávkami síry se nezabrání oxidačnímu procesu, ten může být omezen jen volným SO2. Účinek kysličníku siřičitého není stálý. Volný SO2 se slučuje ve víně s kyslíkem a s jinými látkami a tím dochází k jeho vyvázání. Vyvázaný kysličník siřičitý ztrácí antioxidační a antiseptický účinek. |
| OXIDACE | vzniká stykem moštu či vína se vzduchem, do jisté míry jsou oxidovaná všechna vína, záleží ale na stupni oxidace, zde jde o charakteristickou vlastnost nebo už závadu, úmyslně silně oxidovaná vína jsou např. typu sherry |
| PLNÉ VÍNO | je to víno vynikajíc bohatou a příjemnou harmonii všech složek extraktu, mívajíc vysoký obsah tříslovin |
| POZDNÍ SBĚR | víno s přívlastkem stojící o stupeň výš nad kabinetem, určuje se podílem cukru v čerstvě vylisovaném moštu, jehož obsah stoupá oddálením doby sběru |
| PRÁZDNÉ VÍNO | vino s nedostatkem extraktu i charakteru |
| PRVNÍ VÍNO | nové víno, které se má vypít do nové sklizně, u nás to je třeba Martinské víno, které se smí prodávat od 11.11. v 11 hod. dopoledne |
| RMUT | rozdrcené bobule hroznů |
| ROČNÍKOVÉ VÍNO | pocházejí s hroznů sklizených v určitém roce, dle předpisů různých zemí je povoleno ročníkové víno doplňovat určitým množstvím vína z jiného ročníků, teprve čas však ukáže, které ročníkové víno bude skutečně kvalitní |
| SAMOTOK | u bílého vína jde o mošt, který vytéká z vína ještě před začátkem lisování, u vína červeného, jde o nakvašený mošt oddělený od kvasného klobouku |
| SCELOVÁNÍ | vzájemné mísení různých vín, tak aby bylo dosaženo charakterových vlastností vína, dají se tak zdůraznit přednosti a potlačit nedostatky |
| SEC | suché víno |
| SECT/SECT | označení pro šumivé víno |
| SILNÉ VÍNO | víno s vysokým podílem kyselin i tříslovin, má výraznou chuť i vůni |
| ŠKOLENÍ | úkony, které vedou víno k čirosti a stálosti, před stáčením do lahví |
| SLABÉ VÍNO | víno s nedostatkem extraktu a alkoholu |
| SLÁMOVÉ VÍNO | vyrábí se z hroznů, které musí po určitou dobu ležet na slámě nebo rákosu, víno tak získává charakteristické vlastnosti |
| SUCHÉ VÍNO | víno bez zbytkového cukru, který všechen prokvasil na alkohol a oxid uhličitý |
| SVĚŽÍ VÍNO | velmi příjemně pitelné víno s dobře patrnými kyselinami, vyváženými cukry a někdy zbytkovým oxidem uhličitým |
| TĚLNATÉ VÍNO | soulad alkoholu s vysokým obsahem extraktu, poskytuje mohutný dojem plnosti |
| TŘÍSLOVINY | jsou chutí hořké a svíravé, ve vodě rozpustné látky, které se do vína dostávají se slupek, jadérek, stonků, ale i z dubových sudů |
| VINIFIKACE | ucelený proces výroby vína od sběru hroznů, přes lisování, kvašení, odkalení, až po stáčení do lahví |
| ZRALÉ VÍNO | může jít o víno na vrcholu kvality v sudu, připravené ke stáčení do lahví nebo vyzrálé v lahvích |
| ZRÁNÍ VÍNA | soubor fyzikálních a chemických procesů, vedoucích ke změně barvy, vůně a chuti vína |